6 způsobů, jak zklidnit slepice při sběru vajec

Nejprve zkontrolujte hnízda. Pokud jsou přeplněná, špatně přístupná nebo umístěná v průvanu, slepice se cítí ohrožené a při sběru vajec reagují křikem. Ideální je jedno hnízdo na 4–5 slepic, umístěné v klidné, mírně zastíněné části kurníku. Hnízdo by mělo být dostatečně velké, aby se slepice mohla otočit, a podestýlka by měla být suchá a měkká. Pravidelně ji vyměňujte – vlhká či znečištěná podestýlka je častým zdrojem nespokojenosti.

Nejprve vyřešte odvodnění prostoru. Kurník by měl stát na mírném svahu nebo mít podlahu zpevněnou tak, aby se voda neměla kde držet. Pokud stavíte nový, zvažte betonovou desku s hydroizolací – zamezíte pronikání zemní vlhkosti. U staršího kurníku položte na zem vrstvu štěrku a na ni fólii, která vytvoří nepropustnou bariéru. Okolí kurníku pak vysypte pískem nebo štěrkem, aby dešťová voda nezatékala pod konstrukci.

Dalším častým opomenutím je rotace výběhu. Pokud mají slepice přístup na stejný kousek trávníku celý rok, půda se zamoří vajíčky parazitů. Ideální je mít alespoň dvě plochy, které střídáte v intervalu šesti až osmi týdnů. Během této doby sluneční UV záření a vyschnutí půdy většinu zárodků zlikvidují. Pokud rotace není možná, pravidelně odstraňujte vrchní vrstvu zeminy a nahraďte ji čerstvou. Stejně důležité je i oddělení mladé a staré generace. Kuřata nemají vyvinutou imunitu a nemoc, která starým slepicím nevadí, je může zahubit. Proto nikdy nemíchejte nově příchozí jedince s původním hejnem bez předchozí karantény.

Typickou chybou je také společné používání nářadí a obuvi mezi jednotlivými koterci. Lopata, hrábě i holínky přenášejí trus i viry z jednoho výběhu do druhého. Po práci s nemocnými nebo nově příchozími ptáky si dezinfikujte obuv a nářadí, ideálně v roztoku na bázi chloru či peroxidu, a nechte je uschnout. Zároveň dbejte na to, aby se k krmivu nedostali volně žijící ptáci, kteří jsou častými přenašeči ptačí chřipky a dalších patogenů. Krmivo skladujte v uzavřených nádobách a krmítka umístěte tak, aby k nim holubi nebo vrabci neměli přístup.

Vlhkost je hlavním nepřítelem, protože způsobuje rozklad organické hmoty a tvorbu čpavku. Kurník by měl mít možnost přirozeného odvětrávání – větrací otvory umístěte co nejvýše, aby nebyly průvan přímo na zvířatech. Pokud je venku mráz, většina chovatelů větrací otvory úplně zavře, což je chyba. I v zimě potřebují slepice přísun čerstvého vzduchu, jinak se v kurníku sráží voda a zápach se stupňuje. Ideální je ponechat alespoň malou štěrbinu, kterou můžete regulovat.

Když se z kurníku line nepříjemný zápach i krátce po vyčištění, problém obvykle nespočívá v tom, že byste uklízeli málo. Nejčastější příčinou je kombinace vlhkého podestýlky, nedostatečného větrání a nevhodně zvoleného materiálu na hnízda. Začněte tím, že zkontrolujete, zda podestýlka není promočená až k podlaze – pokud ano, vyměňte ji celou a podlahu ošetřete vysušením. Jako prevenci používejte silnější vrstvu suché slámy nebo hoblin, kterou budete pravidelně načechrávat.

Základem je suchá a savá podestýlka. Vlhká sláma či hobliny se rychle mění v živnou půdu pro plísně a bakterie, které napadají dýchací cesty. Proto podestýlku kontrolujte alespoň jednou týdně a rozhodně ji nedosypávejte na mokré místo bez předchozího odstranění znečištěné vrstvy. Vlhká místa u napáječek vysušte, nejlépe výměnou podestýlky a úpravou umístění napáječky tak, aby voda nekapala přímo na podlahu. Pokud používáte hlubokou podestýlku, pravidelně ji promíchejte, aby se provzdušnila a nedošlo k hnití.

Zvykněte slepice na pravidelný režim a klidný přístup Dalším krokem je zavést pravidelný řád. Slepice milují rutinu – pokud budete vejce sbírat každý den ve stejnou dobu, zvířata si zvyknou a jejich reakce se utlumí. Při vstupu do kurníku se pohybujte pomalu, nemávejte rukama a mluvte tichým, klidným hlasem. Prudké pohyby vnímají jako nebezpečí, což spouští poplašné kdákání. Pokud je to možné, krmte slepice až po sběru vajec, čímž je naučíte spojovat si vaši přítomnost spíše s pozitivním zážitkem než s ohrožením hnízda.

Výběh: bezpečnost především Výběh je srdcem celého systému. Slepice potřebují denně pohyb, škrábání a zobání. Proto výběh nepodceňujte. Plot by měl být zapuštěný alespoň 30 centimetrů do země, aby zabránil podhrabávání predátory. Použijte pletivo s úzkými oky, nejlépe s průměrem menším než 2,5 centimetru, aby se dovnitř nedostaly lasičky nebo kuny. Vršek výběhu zakryjte sítí nebo pletivem – nejen proti dravcům, ale také proti holubům, kteří přenášejí nemoci. Pokud máte možnost, umístěte výběh pod stromy nebo k plotu, kde slepice najdou přirozený stín a úkryt. Dbejte na to, aby byl výběh dobře odvodněný – stojatá voda přitahuje parazity a bakteriální infekce.