5 kroků, jak připravit letní pneu po zimním skladování

Pokud zápach přetrvává, je dobré zkontrolovat také okolní těsnění a odvodnění. Někdy se stane, že se voda z klimatizace odvádí do prostoru pod sedadlem, a pak se z koberce uvolňuje vlhkost a plíseň. Vysavač s HEPA filtrem a důkladné vysušení interiéru pomůže odstranit, ale pozor – pokud je plíseň v izolaci, budete ji muset vyměnit.

Pokud parkujete na svahu, vždy zařaďte rychlost a utáhněte ruční brzdu. U automatické převodovky použijte parkovací režim a kola natočte k obrubníku – v případě selhání brzd auto zastaví o obrubník. Tento detail řidiči často podceňují, ale na kopci může znamenat rozdíl mezi nepoškozeným vozem a odřenými dveřmi sousedního auta. Nezapomeňte také zatáhnout ruční brzdu při každém parkování, i když je rovinatý terén – zvyk je zvyk.

Největší pozornost si zaslouží kapalina do ostřikovačů. Letní kapalina, která je z větší části tvořena vodou, v mrazu zamrzne a může poškodit čerpadlo, hadičky i trysky. Před zimou proto nádržku úplně vyprázdněte – ideálně tak, že ji necháte vystříkat do prázdna – a naplňte ji zimní kapalinou s co nejnižším bodem tuhnutí. Kvalitní zimní přípravek zvládne teploty kolem mínus dvaceti stupňů, ale vždy si ověřte, že je určený přímo pro zimní provoz. Nikdy nemíchejte zimní kapalinu s letní – výsledná směs může ztratit své vlastnosti a zamrznout dřív, než čekáte.

Jak na to: připojení a první kroky Nejdřív si zjistěte, jestli vaše auto používá standard OBD2 – běžně ho mají benzínové vozy od roku 2001 a dieselové od roku 2004. Konektor najdete pod palubní deskou, blízko pojistkové skříňky. Vypněte zapalování, připojte adaptér (buď kabelový, nebo bezdrátový) a zapněte klíček do polohy, kdy se rozsvítí kontrolky na palubce, ale nestartujte motor. Spusťte diagnostickou aplikaci v telefonu nebo na počítači a zkuste navázat spojení. Pokud se nepřipojí, zkontrolujte, jestli není pojistka pro diagnostiku spálená, nebo jestli není konektor znečištěný.

Nakonec zvažte, kolik kilometrů ročně ujedete. Pokud jezdíte denně do práce méně než 50 kilometrů, elektromobil se vyplatí díky levnému domácímu nabíjení a minimální údržbě. Naopak pokud často táhnete přívěs nebo jezdíte na dovolenou na jih Evropy, spalovací auto nebo hybrid může být praktičtější kvůli rychlému tankování a hustší síti čerpacích stanic. Rozhodujte se podle vlastních jízdních vzorců, ne podle tlaku okolí. Teprve pak uvidíte, kde je rozdíl skutečně ve váš prospěch.

Pozor také na to, že ne všechny adaptéry a aplikace zvládají všechny funkce vozidla. Levnější bezdrátové adaptéry často umí jen číst chybové kódy a základní živá data, ale neumí testy akčních členů (např. otevření EGR ventilu) nebo kódování nových komponent. Profesionální vybavení umí víc, ale pro běžné domácí použití vám postačí kabelový adaptér s podporou protokolů ISO, CAN a podobně. Před nákupem si ověřte, jestli aplikace podporuje právě váš model auta, a stáhněte si ji do zařízení s dostatečně velkým displejem – na malém telefonu se s daty pracuje špatně.

Nakonec zkontrolujte ventilky – pokud mají gumové krytky, vyměňte je, a samotné ventily nechte zkontrolovat odborníkem. Suchý nebo popraskaný ventil může unikat vzduch a způsobit defekt. Po první jízdě (cca 50 km) znovu zkontrolujte tlak a utažení šroubů. Tím máte jistotu, že letní sezóna začne bezpečně a bez zbytečných komplikací.

Základní položkou je energie. U elektromobilu platíte za kilowatthodiny, u spalovacího auta za litry paliva. Cena za ujetý kilometr se liší podle toho, kde nabíjíte. Pokud máte možnost nabíjet doma z běžné zásuvky nebo wallboxu, jsou náklady na elektřinu obvykle nižší než na benzín či naftu. Pozor ale na veřejné rychlonabíječky, které bývají výrazně dražší a mohou srovnat výhodu. U spalovacího auta zase sledujte spotřebu v reálném provozu, ne údaje z prospektu.

Dalším častým zdrojem zápachu je ucpaná odtoková hadička kondenzátu. Pokud voda nemůže odtékat, zůstává v plastovém korytě a tam se kazí. Problém poznáte podle toho, že se pod autem tvoří kaluž, ale voda vytéká na špatném místě, nebo neodtéká vůbec. Hadičku najdete obvykle u přepážky mezi motorem a interiérem. Vyčistěte ji tenkým měkkým drátem nebo silným vzduchem z kompresoru. Pozor ale na proražení – drát musí být dostatečně pružný a zasouvejte ho jen do odporu.

Než zaparkujete, vždy si přečtěte dopravní značení. Častou chybou je zastavení na místě, které je povolené jen pro držitele parkovací karty, nebo v zóně s časovým omezením. Pokud si nejste jistí, raději zajedete o kus dál a místo si projdete pěšky. Lepší je pět minut chůze než pokuta nebo odtažení vozu. Také si všímejte, jestli není u krajnice hydrant, vjezd do garáže nebo přechod pro chodce – policie i městská policie na tohle dohlíží a pokuty bývají nepříjemné.