5 materiálů na kurník, které odolají mrazu i vlhku

Začněte stavbu od základů. Kurník musí stát na suchém místě s mírným sklonem na jih, aby měl celý den světlo. Podlahu zvedněte nad terén – nejlépe na betonové patky nebo cihly. Dřevo, které se dotýká země, začne do dvou let hnít, i když ho natřete ochranným nátěrem. Místo masivních fošen použijte rám z hranolů a opláštění z OSB desek. Střechu udělejte z trapézového plechu s přesahem alespoň 20 centimetrů. Přesah je důležitý: chrání stěny před deštěm a snižuje kondenzaci uvnitř.

Nejčastější příčinou je nedostatek vápníku, případně porucha jeho metabolismu. Slepice potřebuje vápník nejen na stavbu skořápky, ale i na svalové stahy a nervovou činnost. Pokud má v krmivu málo vápníku, tělo si ho bere z kostí – a skořápka pak není kvalitní. Důležité ale je, že vápník nestačí jen přidat. Musí být ve správné formě a ve správný čas. Rozhodně neházejte slepicím do krmiva jen mleté vaječné skořápky z kuchyně – bez úpravy a bez kyselého prostředí v žaludku se vápník nevstřebá tak, jak by měl.

V zimě mnoho chovatelů štěrbiny úplně zavře, aby ušetřilo teplo. To je druhá největší chyba. Slepičí tělo produkuje teplo, ale také hodně vlhkosti z dýchání. Pokud ji neodvedete ven, začne se srážet na studených stěnách a stropě, odkud kape na ptáky. Následkem jsou omrzliny hřebínků a respirační nemoci. Řešení spočívá v tom, že otvory jen částečně přivřete – podlahová štěrbina může být zúžená, ale střešní odvod musí zůstat otevřený. Tím udržíte teplo uvnitř a přesto zajistíte výměnu vzduchu.

Při stavbě myslete i na údržbu. Snadno vyjímatelné hřady, odklápěcí střecha a velká dvířka jsou základem. Podestýlku vyměňujte raději častěji, ale v menším množství – tím zabráníte šíření zápachu a much. Krmítko a napáječku umístěte tak, abyste je mohli doplňovat bez vstupu do výběhu. Nejlepší je vyndavací police na boční stěně. Tím se vyhnete běžné chybě: kurník, který vypadá hezky, ale obsluha u něj proklíná každé ráno.

Nakonec se zaměřte na možnost, že zápach nepochází jen z kurníku, ale z hnojiště nebo výběhu. Pokud máte hnojůvku v blízkosti, přikryjte ji vrstvou slámy nebo ji přemístěte dál. Do výběhu pravidelně odstraňujte trus – jinak se do kurníku dostane na nohou slepic. A pokud vše selže, pořiďte si biologický přípravek na urychlení kompostování – ten sice zápach neodstraní okamžitě, ale při pravidelné aplikaci sníží jeho intenzitu o polovinu během dvou týdnů.

Pro rodiny s dětmi a menší zahrady jsou vhodnější klidnější a těžší plemena, jako je brahma nebo orpingtonka. Tyto slepice jsou přátelské, dobře snášejí i chladnější počasí a jejich vejce jsou větší. Pozor ale na jejich sklony k obezitě — potřebují přísnější kontrolu krmné dávky a přístup k zelenému krmivu. Častou chybou je překrmování, které vede k tučným játrům, poklesu snůšky a zdravotním problémům.

Než začnete sypat beton nebo řezat fošny, rozhodněte se, zda budete stavět podle vlastního návrhu, nebo sáhnete po projektu z internetu. Vlastní plán vám dá svobodu přizpůsobit rozměry přesně počtu slepic i tvaru zahrady. Hotové projekty zase šetří čas a obsahují ověřené detaily, které by vás při kreslení od ruky nenapadly. Pro malý chov do deseti kusů se vyplatí upravit si osvědčený rozměr: na každou slepici počítejte alespoň 0,5 metru čtverečního v kurníku a 1,5 metru čtverečního ve výběhu. Menší prostor vede k zobání peří, stresu a nemocem.

Výběh, který slepice neuteče ani nepřivítá predátora Výběh je častým zdrojem chyb. Mnoho chovatelů ho postaví jen ze sítě, kterou zajistí kolíky. Liška nebo kuna ale stačí, aby síť podhrabala nebo přelezla. Použijte pletivo s oky maximálně 2,5 centimetru a zahrabejte ho alespoň 30 centimetrů do země, nejlépe v pravém úhlu směrem ven. Vrchol výběhu zakryjte sítí nebo drátem – jinak se dovnitř dostanou dravci. Pokud chcete slepicím dopřát trávu, rozdělte výběh na dvě části a střídejte je. Slepičí trus spálí trávník do dvou měsíců a bahnitá hlína je živnou půdou pro parazity.

Dveře a vstup pro slepice navrhněte tak, aby odpovídaly velikosti ptáků, ne lidí. Hlavní vchod pro údržbu udělejte dostatečně široký, abyste se dovnitř pohodlně dostali s kolečkem nebo smetákem. Slepicím stačí otvor 30 krát 40 centimetrů, ale umístěte ho ve výšce 20 centimetrů nad podlahou. Tím zabráníte průvanu v hnízdní části. K tomu přidejte malá dvířka do výběhu – usnadní čištění a sběr vajec.

Prevence spočívá v pravidelném režimu. Slepice by měly mít stálý přístup k čerstvé vodě, krmivu s dostatkem bílkovin a minerálů, a hlavně by neměly být vystavovány náhlým změnám. Kontrolujte také množství zeleného krmiva – příliš mnoho šťavnaté trávy nebo zeleniny může naředit trávení a ovlivnit vstřebávání vápníku. Dbejte na to, aby měly dostatek pohybu a přirozeného světla. A pokud se problém opakuje, veďte si jednoduchý deník snášky – pomůže vám i veterináři najít souvislosti.