Chlupaté slepice: kdy jejich peří připomíná srst a proč je vybrat

U stropu vytvořte štěrbinu podél celé hřebenové části. Nemusí být široká – obvykle stačí pár centimetrů, ale měla by být průběžná. Pokud uděláte jen malé kulaté otvory, vzduch se nebude odvádět rovnoměrně a v rozích zůstane vlhkost. Při stavbě myslete na to, že mřížka proti hmyzu musí být dostatečně jemná, ale zároveň nesmí bránit proudění. Navíc ji budete muset čas od času vyčistit od prachu a pavučin, jinak se účinnost větrání rychle sníží.

Zapamatujte si, že byliny nejsou všelék – fungují jako prevence a doplněk, ne jako náhrada za pravidelný úklid. Pokud je zkombinujete s týdenním odstraňováním trusu a větráním kurníku, dosáhnete výrazného snížení zápachu i výskytu much a roztočů. Vyzkoušejte různé druhy a sledujte, které vašemu konkrétnímu prostředí vyhovují nejlépe – každý kurník má jiné podmínky a jinou intenzitu problémů.

Nejúčinnější jsou byliny s vysokým obsahem silic, které hmyz odpuzují čichem. Mezi osvědčené patří levandule, máta, šalvěj, tymián, rozmarýn a měsíček. Levandule a máta působí proti mouchám a komárům, šalvěj s tymiánem zase odpuzují roztoče a všenky. Měsíček (kalendulu) je vhodné vysadit poblíž vstupu do kurníku, protože jeho kořenové výměšky odpuzují půdní škůdce a květy lákají užitečný hmyz, který přirozeně reguluje populace škodlivého hmyzu.

Další praktický trik spočívá v použití bylin jako přísady do hnízd. Smíchejte sušenou levanduli, mátu a heřmánek s hoblinami a vložte do hnízd. Tato směs nejen odpuzuje hmyz, ale také snižuje stres u slepic a podporuje snášení vajec. Heřmánek navíc působí mírně antibakteriálně, což pomáhá udržovat hnízda čistá. Pravidelnou obměnou hnízdní směsi předejdete i vzniku zápachu z rozkládajícího se trusu.

Výběh je stejně důležitý jako kurník. Slepičí přirozené chování zahrnuje hrabání, popelení a shánění hmyzu. Pokud jim dáte jen holou hlínu, vznikne bláto a slepice začnou okusovat peří u sebe i u ostatních. Nejlepší je zatravněný výběh, který pravidelně přesouváte – třeba mobilní kurník bez dna. Pokud máte stálý výběh, rozdělte ho na dvě části a střídejte je, aby tráva stihla obrůst. Nezapomeňte na popeliště: směs písku a hlíny v mělkém boxu, kde si slepice čistí peří a zbavují se parazitů.

Typickou chybou začátečníků je překrmování – slepice toho spořádají, co dostanou, a pak tloustnou, což vede k poklesu snášky a zdravotním problémům. Dospělé nosnici stačí asi sto dvacet gramů krmné směsi denně, zbytek doplňte zeleninou a možností pastvy. Další chybou je chov bez kohouta. Pro snášku kohout není nutný, ale pokud chcete kuřata, potřebujete ho. Mějte ale na paměti, že kohout je hlučný a v husté zástavbě může vadit sousedům.

Zápach z kurníku a přemnožený hmyz patří k nejčastějším problémům, které chovatele drůbeže trápí. Místo chemických postřiků a drahých dezinfekcí přitom stačí sáhnout po obyčejných bylinách, které mají přirozené repelentní účinky a zároveň pohlcují nepříjemné pachy. Pokud je použijete správně, ušetříte si nejen pravidelný úklid, ale také zlepšíte prostředí pro slepice i pro sebe.

Výška kurníku by měla umožnit slepicím stát vzpřímeně, ale ne tolik, aby se v něm ztrácely. Dobře funguje sedlová střecha, která nejen odvádí vodu, ale využijete prostor pod ní pro větrací otvory. Vnitřní vybavení udělejte demontovatelné – hřady a podnosy by měly jít vyjmout bez použití nářadí. Tím se čištění stane záležitostí minut, ne hodin. Pokud plánujete chovat více než pět slepic, rozdělte vnitřek na dvě části, abyste předešli šlapání na mladší kusy.

Pohlavní ústrojí je skryté, ale jeho projevy jsou viditelné. U mladé nosnice je hřebínek a laloky jasně červené, plné, na dotek teplé. S věkem se barva mění na bledě růžovou až voskovou a struktura se zvrásňuje. Důležité je sledovat také postoj – kuřice do dvou let drží tělo vodorovně a hlavu vysoko. Starší slepice mají tendenci klesat hrudníkem, což souvisí s opotřebením kyčelních kloubů. Pokud si nejste jistí, porovnejte dvě slepice z jednoho hejna – rozdíl ve stáří jedné sezony je okem znatelný.

Základním předpokladem je suchý, průvanem nerušený kurník. Na jednu slepici počítejte alespoň s půl metrem čtverečním podlahy, ale čím víc, tím lépe. Bidla umístěte do výšky kolem čtyřiceti centimetrů nad podlahu, každému ptákovi vymezte asi dvacet až pětadvacet centimetrů. Hřadování ve výšce slepicím vyhovuje, protože se cítí bezpečně. Pod bidla dejte trusní desku, kterou snadno vytáhnete a vyčistíte. Kurník větrejte i v zimě, ale bez průvanu – otevřené větrací otvory umístěte pod střechu, aby studený vzduch nepadal přímo na ptáky.