Chyba, která vás v terénu stojí kilometry navíc

Pokud jste začátečník, nevybírejte nejdražší model. Rozhodněte se podle toho, jak často chodíte a jaké terény vás čekají. Na víkendové procházky pohodlně stačí hliníkové hole s pěnovými rukojeťmi a jednoduchým zámkem. Pro pravidelné hřebenové túry se vyplatí investovat do karbonu a propracovanějšího tlumení. Nejdůležitější je, aby hole seděly vaší výšce a abyste s nimi uměli zacházet. Špatně zvolená délka nebo tuhý materiál dokáže zkazit výlet, který by jinak byl radostí.

Největší pastí, do které se orientace v terénu mění, je spoléhání na jediný zdroj informací. Mobilní aplikace jsou skvělé, dokud fungují, ale když je vytáhnete na mapu a buzolu, zjistíte, že je to úplně jiná dovednost. Trénujte ji pravidelně, alespoň jednou za měsíc, a to i na místech, kde bloudění není možné. Až se vám pak v horách vybije mobil, nebudete muset panikařit. Budete vědět, že mapa a buzola vás dostanou ven, pokud jim budete věřit a pokud budete postupovat systematicky. Odměnou vám bude klid a jistota, že i bez signálu najdete cestu.

Typickou chybou je podcenit počasí a oblečení. V lese se teplota rychle mění, a pokud zmoknete a prochladnete, hrozí podchlazení i v létě. Vždy mějte v batohu nepromokavou bundu, čepici a náhradní ponožky. Pokud se setmí, nechoďte dál – najděte suché místo, udělejte si přístřešek z větví a chraňte se před větrem. Rozdělat oheň je užitečné, ale jen pokud to bezpečně umíte a nezpůsobíte požár. Signální oheň může přilákat pomoc, ale hořet musí na hlídaném místě.

Tip na trasu, která nezabere celý den a ukáže to nejlepší Nejvíc zážitků za jeden den získáte na okruhu kolem Hrubé Skály a Valdštejna. Vyjděte od autobusové zastávky v Sedmihorkách, projděte lesem k zámku Hrubá Skála a pak pokračujte po značené stezce na vyhlídku U Lvíčka. Odtud se nabízí pohled na Trosky a celý hřeben. Pokračujte dolů do údolí Libuňky, kde se dá koupit občerstvení, a vraťte se zpět lesem. Tento okruh měří asi osm kilometrů, zvládnete ho za tři až čtyři hodiny, a to i s přestávkami.

Během chůze si dávejte pozor na pískovcové skály, které jsou kluzké zejména po dešti. Držte se turistických značek, protože neznačené cestičky často končí v nepřehledném terénu. Pokud s sebou máte děti, vysvětlete jim, že lezení po skalách není bezpečné, a raději jim vyberte kratší úsek s vyhlídkou, kde si mohou sednout a odpočinout. Nezapomeňte na dostatek vody – v létě bývá vedro a prameny v lese nejsou všude, takže si raději vezměte lahev o objemu alespoň jednoho a půl litru.

Častou chybou je, že lidé při chůzi neustále koukají na buzolu a snaží se udržet přesný směr. To je zbytečné a unavující. Místo toho si zvolte v dálce nějaký výrazný bod – strom, skálu, konec paseky – a jděte k němu. Jakmile ho dosáhnete, znovu zkontrolujte azimut a vyberte další bod. Tím se vyhnete tomu, že budete kličkovat kvůli nerovnostem terénu. Stejně důležité je při každé zastávce zkontrolovat, kde vlastně jste. Porovnejte, co vidíte kolem sebe, s tím, co je na mapě – křivky vrstevnic, potok, cestu. Pokud se neshodují, vraťte se na poslední jistý bod a začněte znovu.

Do sestupu se pouštíte s tím, že hole držíte obě v rukou, ale jakmile začnete stoupat, jednu si připnete na batoh. To je chyba. Na dlouhém sestupu potřebujete obě hole, protože rovnováha se rozděluje na čtyři body dotyku – dvě nohy a dvě hole. Pokud jednu hůl sundáte, přetížíte jednu stranu těla a koleno na té straně dostává dvojnásobnou zátěž. Když už si hůl odpínáte, dělejte to na rovině, ne ve svahu. A nikdy hole nesklápějte za chůze – jedna ruka je pak zcela bez opory.

Odpoledne se vraťte k autu nebo k vlaku s rezervou aspoň dvou hodin, protože silnice v Českém ráji bývají v sezoně přetížené. Typická chyba je nechat si odjezd na poslední chvíli a pak stát v koloně před Turnovem. Pokud jedete autem, vyhněte se hlavní silnici číslo 35 a použijte vedlejší cesty přes obec Kacanovy nebo Olešnici. Než vyrazíte domů, mrkněte na webové kamery v místních informačních centrech, které ukazují aktuální obsazenost parkovišť. A hlavně – neberte si tohle dobrodružství jako povinnost, ale jako příležitost vypnout a užít si přírodu.

Orientace podle přírody a další praktické tipy Když nemáte kompas ani mobil, můžete se orientovat podle slunce. V poledne je slunce na jihu, ráno na východě, večer na západě. Mechy na stromech rostou častěji na severní straně, ale není to spolehlivé – záleží na vlhkosti a typu lesa. Lepší je sledovat terén: potoky a řeky obvykle tečou dolů a vedou k civilizaci, ale ne vždy. Pokud narazíte na potok, jděte po proudu – dřív nebo později dojdete k mostu, silnici nebo vesnici. Vyhněte se ale sestupu do hlubokých roklí, kde hrozí pád.