Když štěně tahá na vodítku, zkuste nejdřív změnit své tempo

Na závěr buďte trpěliví. Každý pes se učí jiným tempem, ale většina potřebuje dva až tři týdny pravidelného výcviku, než přestane tahat. Nezapomeňte, že výcvik je o komunikaci, ne o dominanci. Pokud budete klidní, důslední a pozitivní, váš pes se rychle naučí, že volné vodítko znamená příjemnější procházku pro oba.

Většina chovatelů si začne všímat chrupu svého zvířete až ve chvíli, kdy zaznamená nepříjemný zápach z tlamy, zarudlé dásně nebo žlutohnědý povlak. Dlouhodobě opomíjená ústní hygiena přitom nezpůsobuje jen kosmetický problém. Zubní kámen a zánět dásní se postupně šíří dál a může poškodit nejen zuby, ale i srdce, ledviny nebo játra. Pravidelná péče o dutinu ústní není luxus, ale základ prevence, který se vyplatí začít praktikovat u každého zdravého jedince.

Pozor na dehydrataci. Štěně, které nežere, často také méně pije. Zkontrolujte, zda má vždy čerstvou vodu. Pokud voda zůstává beze změny déle než půl dne, přidejte do ní trochu vývaru bez soli nebo kuřecího výpeku. Můžete také nabídnout vlhké krmivo, které obsahuje vodu. Vážnějším varovným signálem je zvracení, průjem nebo apatie, kdy štěně nereaguje na zavolání ani na hračku. To už není otázka „až se mu zachce", to je důvod k okamžitému kontaktu s veterinářem. Nečekejte na další den – stav se může rychle zhoršit.

Krátké tréninky a správné odměňování Základem je naučit psa, že tahání nikdy nevede k cíli. Místo toho, abyste ho neustále přitahovali k sobě, zastavte se pokaždé, když vodítko napne. Stůjte klidně, ignorujte psa a počkejte, až se sám vrátí a uvolní tlak. Teprve potom pokračujte v chůzi. Tento postup opakujte systematicky – i desetkrát za minutu. Důležité je, abyste byli konzistentní a nepovolili, jinak si pes rychle všimne, že tahání někdy funguje.

Prvním krokem k lepšímu spánku je vytvoření stabilního denního rytmu. Psi potřebují pravidelný pohyb, ideálně dvě až tři vycházky denně, přičemž ta poslední by měla být klidnější a měla by proběhnout alespoň hodinu před spaním. Pokud psa unavíte těsně před ulehnutím, jeho nervová soustava se nestihne zklidnit a naopak bude v noci neklidný. U koček je to podobné, jen místo vycházek potřebují řízenou hru s interaktivní hračkou, kterou zakončíte krmením. Tím napodobíte přirozený cyklus lov – úlovek – spánek, který kočce pomůže usnout. Vyhněte se ale divokým hrám těsně před spaním, protože byste docílili opačného efektu.

Obvyklou chybou je krmení těsně před spaním u psů a naopak celonoční přístup k misce u koček. Pes, který se nají pět minut před ulehnutím, bude mít plný žaludek, což ztěžuje usínání, a navíc bude potřebovat ven uprostřed noci. Poslední krmení by mělo proběhnout dvě až tři hodiny před klidovou fází. U koček zase platí, že volně přístupná suchá strava vede k častým nočním návštěvám krmítka, které je probudí úplně. Zkuste kočce nabídnout mokrou dávku večer a suchou část přes den rozmístit do interaktivních hlavolamů, aby neměla důvod budit vás kvůli jídlu. Také dbejte na to, aby kočka měla neomezený přístup k vodě, ale ne přímo v ložnici, kde by zvuk pití mohl rušit.

Krmení kvásku u psů a koček se může zdát jako neškodný způsob, jak zlepšit trávení nebo obohatit jídelníček o probiotika. Kvásek, ať už pekařský nebo pivní, obsahuje živé kvasinky a bakterie, které mohou podpořit mikroflóru ve střevě. Přesto je důležité vědět, že ne každé zvíře kvásek snese, a že způsob podání hraje zásadní roli. Pokud se rozhodnete kvásek zařadit, začněte opatrně a vždy sledujte reakce svého zvířete.

Jednou z nejčastějších chyb je používat vodítko neustále napnuté. Pes si na konstantní tlak zvykne a přestane ho vnímat. Zkuste vodítko držet s mírnou vůlí, ale ne prověšené úplně. Pracujte také na tom, abyste vodítko drželi v obou rukou a měli je u pasu, ne vytažené vysoko. To snižuje sílu tlaku a dává psovi jasnější signál. Pokud pes začne tahat, okamžitě zastavte a počkejte, dokud se neuklidní.

Každý chovatel zná ten okamžik: po návratu od veterináře štěně zaleze do pelíšku, odmítá granule i pamlsky. Není to vždy jen neškodná reakce na vakcínu. Ztráta chuti k jídlu může být první signál, že tělo bojuje s něčím vážnějším. Většina lidí udělá osudovou chybu – čeká. Ticho a klid ale nejsou vždy správná strategie.

Pokud se rozhodnete kvásek podávat, vždy ho skladujte v lednici a před podáním ho nechte ohřát na pokojovou teplotu. Důležité je také vybrat správný druh kvásku – nejlépe žitný, který má nižší obsah lepku. Vyhněte se kvásku s přídavkem rozinek, česneku nebo jiných aromatických přísad, které jsou pro psy a kočky toxické. A pamatujte: pokud máte jakékoli pochybnosti, je lepší se poradit s odborníkem, než riskovat zdraví svého mazlíčka.