Městský dům s duší: Jak proměnit řadový dům v útulný domov

Co se týče spaní samotného, tady nekompromisuji. Spánek je základ, a když se probudíte s křečí v zádech, celý den je v háji. Na sedačku na spaní jsem dala matraci s 16 cm foam pěnou, která se dá složit a uklidit do skříně. Ale pozor, ne každá pohovka má stejný komfort. Pokud plánujete používat sedačku jako postel pravidelně, sáhněte po modelu s pevnou a rovnou spací plochou. Click-clack mechanismus umožňuje sklopit sedák do vodorovné polohy, ale musíte zkontrolovat, jestli mezi jednotlivými díly není škvíra. Nic horšího než uprostřed noci probudit se s rukou v mezeře mezi polštáři. A pokud máte možnost, přikupte k pohovce tenkou matraci navíc, která srovná nerovno


Když jsem pak zařizovala byt pro svou sestru, která má ještě menší dispozici, narazila jsem na věc, která mě nadchla. Klasická rozkládací pohovka často končí jako nepohodlné lehátko s nerovnými spárami. Ona ale objevila model s integrovaným systémem, který funguje jako skutečná postel. Stačí vytáhnout spodní díl a máte rovnou matraci bez prohlubní. Důležité je zkontrolovat, zda má rám kovové výztuhy a zda je slatted frame dostatečně pevný. U levných variant se totiž lamely po pár měsících prohnou a člověk pak spí jako na houpací síti. Opravdu se vyplatí připlatit si za kvalitní foam mattress s hustotou pěny alespoň 35 kg na metr krychlový, jinak budete v pět ráno hledat rovnou podložku na z


Poslední tip se týká samotné realizace wall painting. Pokud se bojíte, že to zvoráte, sáhněte po šablonách. Prodávají se opakovatelné motivy, které přiložíte ke zdi, přestříkáte barvou a posunete dál. Vznikne tak pravidelný vzor, který vypadá jako tapeta. Já jsem takhle udělala třeba jemné mandaly v předsíni. Trvalo to celý víkend, ale výsledek je k nezaplacení. Když se k tomu přidá pohodlná rozkládací pohovka a kvalitní matrace, máte byt, který zvládne běžný život i nečekané návštěvy. A to je, myslím, to hlavní. Design není jen o kráse, ale o tom, jak se v prostoru cítíte. A když vás každé ráno přivítá stěna, kterou jste si sami vymysleli, máte domov, na který budete pyš


Klíčem se stal sofistikovaný kout, který kombinuje jídelní zónu s odpočinkovou. Místo klasické židle jsem navrhla dlouhou lavici podél stěny. Ta ale není jen na sezení. Pod sedákem se skrývá zásuvka na polštáře a přikrývky. A na noc se lavice promění. Zvolili jsme model, který funguje na principu vysouvacího mechanismu. Není to žádný složitý krovkařský výkon. Vytáhnete spodní díl, překlopíte opěrák a během třiceti vteřin máte lůžko. Samozřejmě musíte myslet na správnou podložku. Vybrali jsme matraci s tloušťkou šestnáct centimetrů na roštu z pevných lamel. Žádné proleželiny. Těch šestnáct centimetrů je zásadních. Když je pěna moc měkká, host se probudí s bolestí zad. Když je tvrdá, neusne. Kombinace pěnové matrace na kvalitním lamelovém roštu zaručuje, že se na tom vyspí i váš tchán, co má problémy s páte�


Když jsem poprvé uvažovala o pohovce na spaní, měla jsem strach z klasického propadáku do díry mezi polštáři. Kamarádka mi ukázala svůj kousek s click-clack mechanismem, který jedním pohybem sklopí opěrák do roviny. Kupodivu to nebylo žádné křupaní ani kvílení pružin. Důležité je, že pod matrací najdete pevný slatted frame, nikoliv slabou dřevotřísku, která se prohne po prvním přespání. Tento systém mi zachránil záda i víkendy, kdy u mě spí přátelé z jiného města. Místo aby se vzbudili s křečí v kříži, dostanou rovnou plochu, kterou stačí doplnit o kvalitní foam mattress o tloušťce aspoň 16 cm. Věci se sypou z kapes, když leží, a já mám klid, že nenadávají na mé hostitelské schopno


Troufnete si na vlastní wall painting? Ze začátku doporučuji začít s něčím menším. Třeba geometrický vzor nad pohovkou. Nakreslíte si pruhy malířskou páskou, vymalujete a pak pásku opatrně strhnete. Zní to jednoduše, ale pozor na podklad. Zeď musí být čistá, suchá a ideálně zbavená původní barvy, jinak se vám nová vrstva začne loupat jako kůže po opalování. Pamatuju si, jak jsem jednou natřela stěnu v ložnici na tmavošedou a nechala ji schnout jen dvě hodiny. Druhý den se vzor odřel už při prvním doteku polštáře. Dnes už vím, že každá vrstva potřebuje alespoň šest hodin, ideálně přes noc. Výsledek ale stojí za to. Zeď přestane být nudnou kulisou a stane se dominantou celé místno


Jenže samotné spaní nestačí. Potřebujete, aby místnost působila jako útulná jídelna, ne jako ubytovna. Tady přichází ke slovu materiál a barva. Zvolili jsme pro lavici sametové čalounění v tlumené šedozelené. Ten samet není jen na parádu. Je odolný, hezky stárne a hlavně - díky textuře nenásilně odděluje zónu sezení od zbytku jídelny. Když je lavice složená, působí jako designový prvek. Když je rozložená na lůžko, je z ní elegantní postel, která neřve do očí. Důležité je také sladit výšku. Lavice by měla být o pár centimetrů vyšší než běžné křeslo, aby se z ní dobře vstávalo a zároveň se pod ni vešla ona vysouvací část. Děláme vždy zkoušku: sedíte u stolu, kolena se dotýkají spodní hrany desky? Pokud ano, je to špatně. Měly by být volně pod stolem, aby se dalo v klidu jíst i praco