Městský dům s duší: Jak proměnit řadový dům v útulný domov

De Transcrire-Wiki
Aller à la navigation Aller à la recherche

Když už jsme u těch detailů, nesmím zapomenout na samotnou podestýlku. V malém bytě nemáte sklad na polštáře a deky. Proto jsme vsadili na pohovku s úložným prostorem, která má pod sedákem šuplík na ložní prádlo. Tento bed with storage, jak se tomu anglicky říká, pojme až čtyři sady povlečení a dvě deky. A teď pozor, ta naše výsuvná část zároveň funguje jako stabilní základ pro matraci. Když klik-klak přivedete do ležaté polohy, vznikne jedna rovná plocha bez žádných hrbů. Dekorativní lištu na protější stěně jsme proto natáhli přesně ve výšce, aby přesahující polštáře nepřesahovaly přes okraj líšt a nevypadalo to jako skládka. Je to maličkost, ale vizuálně to místnost nesmírně uklid


Když jsme se před pěti lety nastěhovali do řadového domu v pražských Košířích, první věc, která mě praštila do očí, byla úzká chodba a schodiště jako z hororu o klaustrofobii. Každý centimetr tady musí mít svůj účel, jinak se z obýváku stane skladiště. Právě tady začíná pravé townhouse interior design – ne o tom, co koupit, ale o tom, co vynechat. Vlastně jsem si rychle uvědomila, že klasický gauč na nožičkách je zbytečný luxus, když pod ním zeje prázdno. Musela jsem sáhnout po kusech, které dýchají s prostorem. A první a nejdůležitější poučka: každý nábytek musí umět aspoň dvě věci najednou. Jinak se v tomhle dispozičním rébusu prostě neutop�


Asi nejčastější otázka, kterou dostávám od čtenářů, zní: Jak to udělat, aby relaxační koutek nepůsobil jako sklad nábytku? Odpověď je v barvách a texturách. Pokud máte pohovku s výrazným vzorem nebo výraznou barvou, zbytek koutku nechte v neutrálních odstínech - bílá, šedá, krémová. Naopak pokud je sedačka jednolitá, přidejte jeden výrazný polštář s geometrickým vzorem a jeden větší kus umění na zeď. Nikdy nepřidávejte víc než tři dekorativní prvky na jeden čtvereční metr, jinak to bude vypadat jako výloha obchodu s bytovými dopl�


Poslední rada se týká samotného výběru svíček a bytových vůní pro malé byty. Vyhněte se těm s názvy jako Lesní mech nebo Kouřové dřevo, pokud nemáte otevřený krb. V malém prostoru působí tyto vůně těžce a někdy až klaustrofobicky. Mnohem lépe fungují lehké květinové nebo citrusové tóny s podtónem bílé pižmo. A pokud máte rozkládací pohovku s pěnovou matrací, zvažte esenciální oleje do difuzéru místo svíček, protože nezahřívají vosk a neriskujete přehřátí v místnosti, kde se spí. Já osobně kombinuji obojí. Svíčka vytvoří atmosféru, difuzér udržuje konstantní vůni. Stačí jedna svíčka na večer a difuzér s pěti tyčinkami, který vydrží měsíc. V malém bytě méně znamená více, a to platí dvojnásob, když každý centimetr plní dvě fun


Právě u takových multifunkčních kousků narazíte na problém, jak skloubit estetiku a praktičnost. Například náš model s klik-klak mechanismem umožňuje přes den pohodlné sezení a večer z něj během pár vteřin vznikne lůžko. Jenže onen samotný mechanismus vyžaduje přesné osazení, aby lišta na zdi nepřekážela při vysouvání. Když jsme měřili půdorys, zjistili jsme, že dekorativní lištu musíme posadit o dva centimetry níž, než jsme původně plánovali. Jinak by se o ni opěradlo při každém rozkládání drhlo. Malý detail, který vás při kreslení návrhu nenapadne, ale v praxi vás dokáže pěkně potrápit. Naštěstí stačilo posunout profil o pár milimetrů a vše sedělo jako uli


Když jsem sháněla konkrétní kousek do svého koutku, narazila jsem na zásadní dilema. Většina rozkládacích pohovek v mém rozpočtu měla spací plochu posetou nerovnostmi z kliků a pružin, což by pro nocující návštěvu znamenalo záruku probdělé noci. Nakonec jsem vsadila na mechanismus, který funguje jako click-clack mechanism - stačí sedák nadzvednout a lehce cvaknout do polohy. Žádné tahání za madlo, žádné skládání polštářů do skříně. Nevýhoda? Když je rozložený, zabere celou místnost, takže ho musíte chtít používat jen na spaní, ne jako trvalé lůžko. Ale pro příležitostné přespání rodičů nebo kamarádů je to game chan


A pak je tu otázka samotného designu. Svíčky a bytové vůně nejsou jen o čichu, ale i o vizuálu. V mém bytě s bílými stěnami a dřevěnou podlahou mám tři specifická místa, kde je umísťuji. Na komodě u vchodu stojí difuzér s tyčinkami ve skleněné lahvi s tmavě modrým sklem, který dodává prostoru barvu. Na stole u okna mám svíčku v keramickém obalu s reliéfem, který připomíná strukturu betonu. A na polici nad rozkládací sedačkou visí malý vonný sáček s levandulí a jalovcem, který nahrazuje těžké aromalampy. Každý kousek musí ladit s čalouněním, a pokud máte velurové čalounění v syté barvě, jako je hořčicová nebo tmavě zelená, pak volte svíčky v neutrálních tónech, aby se design nepřetlou