Tapety v interiéru: Když se zeď stane hlavní hrdinkou

Pamatujete na tu chvíli, když jste poprvé vešli do prázdného bytu po rekonstrukci? Bílé stěny, které voní čerstvou omítkou, a vy stojíte uprostřed místnosti a přemýšlíte, jak z toho všeho udělat domov. Tapeta je přesně ten nástroj, který dokáže z nudné krabice vytvořit prostor s duší. Není to jen dekorace. Je to způsob, jak opticky posunout stěny, schovat nerovnosti nebo dodat místnosti charakter, který barva nikdy nenahradí. Moje první zkušenost byla s levnou vinylovou tapetou v pronajaté garsonce. Po pěti letech se začala odlepovat ve švech a já jsem nadávala, že jsem neušetřila na kvalitnější vliesovou. Od té doby vím, že tapeta není místo, kde se vyplácí šetřit.



V malých bytech, kde se počítá každý centimetr, hraje tapeta v interiérech naprosto klíčovou roli. Když nemáte místo na knihovnu nebo obrazovou galerii, stačí jedna výrazná stěna s geometrickým vzorem a rázem má místnost hloubku. Ověřila jsem si to na vlastní kůži v obýváku o rozloze necelých dvaceti metrů čtverečních. Bílá barva působila sterilně, tmavá ji zase dusila. Vzala jsem tapetu s jemným pruhem a místnost se opticky protáhla. Jen pozor na vzor v malém prostoru. Pokud tapetujete celou místnost, volte světlé podklady s decentním opakováním. Jinak se vám bude zdát, že se stěny tlačí dovnitř a vy nemáte kam dát ani pohovku.



Napadlo vás někdy, že tapeta může vyřešit i praktické problémy? Třeba v pokoji pro hosty, kde máte rozkládací pohovku s click-clack mechanismem a přemýšlíte, jak zakrýt nerovnosti na zdi od neustálého posouvání nábytku. Silnější vliesová tapeta tyhle nedokonalosti spolehlivě schová. A pokud máte děti nebo domácí mazlíčky, sáhněte po omyvatelné variantě. U nás doma je největším strašákem jídelní stůl. Po každém obědě létají zbytky jídla na stěnu a skvrny od rajčatové omáčky jsou noční můra. S tapetou, kterou přejedete vlhkým hadříkem, je klid. A přiznejme si, kdo má čas každý rok přetírat?



Teď k tomu, co mě na tapetách v interiérech baví nejvíc. Kombinace textur. Když k tomu přidáte pohovku s velvet upholstery, vznikne nádherný kontrast. Hladký a lesklý samet versus matná strukturovaná tapeta. To je hra pro smysly. Zkuste to v ložnici. Postavte postel s úložným prostorem k tapetě s tlumeným květinovým motivem a ráno se vám bude vstávat úplně jinak. Jen si dejte pozor na sytost barev. Tmavě modrá tapeta s květy vypadá skvěle na fotkách, ale v malé ložnici bez denního světla vás bude doslova tlačit do postele. Raději volte pastelové tóny nebo šedé odstíny s jemným leskem.



A co když máte v obýváku rozkládací gauč, který se musí každý večer proměňovat v postel? Tapeta kolem něj by měla být neutrální, aby nerušila spánek hostů. Vím, o čem mluvím. Můj bratranec má v garsonce sedačku s click-clack mechanismem, která se přes den tváří jako pohovka a v noci se z ní stává lůžko. Na zeď za ní nalepil tapetu v barvě slonové kosti s jemnou strukturovanou omítkou. Výsledek? Hosté si nestěžují na rušivý vzor a zároveň tapeta schovala fleky od hlav, které vznikly při každém spaní. Praktické a přitom elegantní. Stačí jen pár metrů a celý interiér působí uceleně.



S tím souvisí i otázka úložných prostor. V bytě, kde každý kousek podlahy musí sloužit dvěma účelům, sáhnete po posteli s úložným prostorem. Ale co udělat s noční stěnou? Výrazná tapeta za čelem postele dokáže odvést pozornost od toho, že pod postelí máte složené spacáky, deky a polštáře pro případné návštěvy. Vyzkoušela jsem to u sebe. Bílá skříň na míru a postele šedá tapeta s geometrickými trojúhelníky. Nikdo neřeší, že ve skříni schovávám matraci pro hosty. Všichni koukají na tu zajímavou zeď. To je trik, který funguje vždy.



Když už mluvíme o hostech, pojďme k praktické stránce. Pokud máte rozkládací gauč s kvalitním složeným rámem, možná jste si všimli, že kolem něj zeď trpí. Posouvání, nárazy, otisky rukou při skládání. Tady je tapeta v interiérech doslova záchrana. Obyčejná latexová barva by se po pár měsících oloupala. Kvalitní tapeta vydrží mnohem víc. A pokud se přeci jen poškodí, vyměníte jen jeden pás, nemusíte malovat celou místnost. To je časová i finanční úspora, kterou ocení každý, kdo už někdy strávil víkend přetíráním stěn.



Na závěr jedna osobní rada. Nebojte se tapetu kombinovat s kovem nebo dřevem. V mém obýváku mám kovový rám na fotografie připevněný přímo na tapetě s tropickými listy. Vypadá to jako umělecká instalace. A když k tomu přidáte sedačku s velvet upholstery v barvě tmavé čokolády, vznikne interiér, který vypadá, že ho navrhoval profík. Jen si dejte pozor, abyste to nepřehnali. Jeden výrazný prvek na stěně stačí. Zbytek nechte v klidu. Tapeta má být dominantou, ne křiklavou reklamou na váš byt. A pokud si nejste jistí, kupte vzorník a nalepte ho na zeď. Nechte ho tam týden. Žijte s ním. Pak teprve rozhodněte.