Tenká skořápka u vajec: chyba v krmení, kterou přehlížíte
Z vlastní zkušenosti doporučuji nešetřit na impregnaci. Kvalitní nátěr na dřevo, který obsahuje biocidní složku, prodlouží životnost kurníku o mnoho let. Nátěr nanášejte ve dvou vrstvách a obnovte ho dřív, než začne dřevo šedivět nebo praskat. Pokud stavíte kurník na písčité půdě, zvažte, že spodní rám vyskládáte z cihel nebo betonových tvárnic, abyste zabránili přímému kontaktu dřeva se zemí. Toto opatření je důležité zejména v oblastech s vyšší hladinou spodní vody.
Když stavíte kurník, první rozhodnutí, které ovlivní všechno ostatní, je volba materiálu. Nejde jen o to, aby stavba vypadala hezky. Jde o to, jak dlouho vydrží, jak snadno se udržuje a zda odolá vlhkosti, hlodavcům i kolísání teplot. Vyplatí se proto předem promyslet, co od kurníku očekáváte, a podle toho vybrat stavební materiál.
Tenká skořápka může být i důsledkem stresu. Slepice jsou citlivé na změny – nový kohout, přemístění do jiného výběhu, hluk nebo útok predátora. Stres způsobí, že se vejce tvoří rychleji a skořápka nestihne dostatečně ztvrdnout. Proto je důležité zajistit klidné prostředí, dostatek úkrytů a pravidelný režim krmení. Pokud máte podezření na stres, přidejte do krmiva na pár dní hořčík nebo vitamín C, které pomáhají zvládat zátěž. Ale nedělejte to dlouhodobě – jen do doby, než se situace uklidní.
Důležité je také rozestavit bidýlka vodorovně nebo mírně šikmo, ne svisle nad sebou. Slepice si rády vybírají nejvyšší místo, a pokud je jedno bidýlko příliš vysoko, ostatní ho nevyužijí. Praktickým řešením je vytvořit dvě až tři bidýlka ve stejné úrovni, případně jedno hlavní a jedno záložní. Vždy ale myslete na to, že přístup na bidýlko by měl být snadný – slepice s těžkým opeřením nebo starší jedinci ocení malou nášlapnou lištu nebo šikmou rampinku, která jim usnadní nástup.
Při stavbě se vyvarujte typických chyb. Jednou z nich je použití dřevotřískových desek bez povrchové úpravy – ty se rozpadnou během jedné sezóny. Další častou chybou je zapomenout na odvětrání. I ten nejlepší materiál vám nevydrží, když se uvnitř drží vlhkost. Nechte v kurníku větrací otvory chráněné pletivem, ale pozor, aby nebyly v úrovni hřadů, kde by vznikal průvan. Podlahu udělejte z betonu nebo zpevněné hlíny, a na ni umístěte dřevěný rošt – tím oddělíte slepice od studené země a usnadníte čištění.
Výška bidýlka podle plemene a prostoru Obecně platí, že slepice dávají přednost vyšším místům – mají totiž přirozený instinkt hřadovat co nejvýše, aby se cítily bezpečně před predátory. Pro běžná středně těžká plemena, jako jsou leghornky nebo sussexky, je ideální výška 40–80 cm nad podlahou. Těžší plemena, třeba brahmánky nebo orpingtonky, potřebují bidýlko níže – maximálně 40–50 cm, protože jejich větší hmotnost zvyšuje riziko poranění při seskoku. U lehkých a aktivních plemen lze zvolit vyšší hřady, ale vždy byste měli počítat s tím, že pod bidýlkem musí být minimálně 50 cm volného prostoru a nad ním alespoň 40 cm, aby slepice mohly pohodlně usednout. Pokud máte v kurníku vrstvu podestýlky, měřte výšku od jejího povrchu, ne od pevné podlahy.
Typickou chybou chovatelů je umístění napáječky přímo pod hřad nebo do kouta, kde se hromadí vlhkost a nečistoty. Ideální je dát napáječku na zvýšenou plošinu nebo zavěsit, čímž zabráníte přístupu hlodavců a omezené kontaminaci. Dalším častým problémem je podcenění kapacity – pokud mají slepice neomezený přístup k vodě pouze přes den, ale na noc vodu odeberete, musíte jim ráno zajistit čerstvou. Nedostatek vody byť na pár hodin vede ke stresu, který se projeví poklesem produkce vajec.
OSB desky jsou levnější a rychlejší varianta, ale skrývají v sobě past. Jsou citlivé na vodu, a pokud je necháte bez povrchové úpravy na vlhkém místě, začnou se třepit a ztratí pevnost. Pro kurník je můžete použít, ale potřebujete je ošetřit voděodolným nátěrem a všechny hrany zatřít. Pozor také na to, že OSB desky mají hladký povrch, na kterém kondenzuje vlhkost, když se uvnitř topí tělesy slepic nebo když je velký rozdíl mezi denní a noční teplotou. To vede k plísním, které jsou pro ptactvo nebezpečné.
V zimě je největším nepřítelem mráz. Plastové napáječky často praskají, když voda zamrzne. Řešením je použití vyhřívaných napáječek, nebo alespoň pravidelné vynášení do tepla a rozmrazování. Pokud používáte klasické napáječky, umístěte je na slunné místo chráněné před větrem, a pokud je to nutné, vyměňte vodu dvakrát denně. Pamatujte, že slepice v zimě potřebují vodu i při teplotách pod nulou, a nedostatek tekutin výrazně snižuje snášku.