Domácí relaxační zóna pro malé byty i pro hosty

Uložení ke spanění v malém bytě je samostatná kapitola, která se bez světla neobejde. Mám kamarádku, která si pořídila pohovku s úložným prostorem na lůžkoviny, ale každý večer musela tahat matraci z úložného boxu a skládat ji na zem, protože prostě nebylo kam dát normální postel. Řešení přišlo až s kvalitní rozkládací pohovkou, která má složený rám a po rozložení poskytne opravdu pohodlné spaní - ale jen pokud k ní přidáte správné osvětlení. Když máte v obýváku rozkládací pohovku a nad ní visí jen stropní světlo, každý host, který u vás přespí, bude při čtení před spaním oslepený nebo si bude svítit mobilem pod peřinu. Stačí malá nástěnná lampa s ohebným ramenem namontovaná přímo nad opěradlo, a najednou máte večerní koutek, který funguje jako ložnice i obýv


Nejvíc mě ale dostal objev, který jsem udělala až letos v zimě. Potřebovala jsem přestěhovat starou sedačku do dětského pokoje a do obýváku koupit novou. Narazila jsem na model s click-clack mechanism, který se ovládá jedním pohybem. Zvednete sedák, cvakne to, a najednou máte lehátko. Žádné tahání za madla, žádné vyndavání polštářů. Tento mechanismus je geniální právě pro lidi, kteří denně přepínají mezi režimem knihovny a režimem postele. Stačí sundat pár knih ze sedáku, cvaknout a spát. Ráno zase cvaknout zpátky a knihy se vrátí na mí


Když jsme před dvěma lety koupili starší byt v paneláku, věděli jsme, že nás čeká pořádná home renovation. Stěny byly do žluta od cigaretového kouře, kuchyně pamatovala éru normalizace a v předsíni se nedalo otočit s kočárkem. První víkend jsme strávili strháváním tapet po vrstvách - pod těmi posledními jsme našli noviny z roku 1985. Tehdy mi došlo, že pokud chceme mít byt obyvatelný pro nás tři plus občasné návštěvy, musíme promyslet každý centimetr. Naše původní představa o volně stojící posteli v obýváku vzala za své hned, jak jsme změřili skutečné rozměry místnosti - nevešly by se tam ani dvě židle ke konferenčnímu sto


Poslední rada z praxe: nikdy nepodceňujte nosnost. Když jsem poprvé naskládala do sedačky plné knihy, sedák se po pár dnech propadl o tři centimetry. Musela jsem dokoupit výztužné lamely a vyměnit pěnu za tužší. Dnes už vím, že u každého modelu kontroluji, zda je rám z masivu nebo alespoň z kvalitní překližky, a zda matrace není jen laciná molitanová deska. Ačkoli velvet upholstery vypadá skvěle a click-clack mechanismus šetří čas, základem je konstrukce, která unese dvě stě kilogramů knih i dospělého člověka zároveň. Teprve pak můžete mít v malém bytě opravdovou knihovnu, která se večer promění v ložn


Jak renovace pokračovala, řešili jsme i detaily. Například kam s veškerým ložním prádlem, když nemáme šatnu a skříň je narvaná oblečením. Tady se ukázala klíčová výhoda pohovky s úložným prostorem. Do vnitřní šachty se vejdou dvě sady povlečení, čtyři polštáře, dvě deky a ještě prostěradlo. Všechno hezky schované, nikde se nepráší. Když maminka odjede, jednoduše vytáhnu vysavač, vytřu pod pohovkou a za pět minut je obývák zase jako denní místnost. Žádné skládání obří rozkládací sedačky do původního tvaru, žádné ztracené polštá


Důležité je zamyslet se i nad tím, jak knihy v úložném nábytku třídit. Já používám jednoduchý systém: do zásuvek pod postelí dávám ty, které čtu letos nebo které mají sentimentální hodnotu. Do sedacího prostoru pohovky jdou výtisky, které beru jen občas a nechci je mít na očích. A na viditelnou polici nad postel či pohovku dávám jen knihy s krásným hřbetem - to je ta estetická vrstva, která dělá z místnosti domov. Když to uděláte dobře, nikdo nepozná, že vaše domácí knihovna je vlastně postel s úložným prostorem nebo sedačka s překvapen


Vybírali jsme také čalounění. Prodavač nám doporučil velvet upholstery s tím, že se snadno čistí a působí luxusně, i když je byt malý. Měl pravdu. Sametový povrch krásně lomí světlo a opticky místnost zvětšuje. Děti se u nás mohou cákat čokoládou - stačí vlhký hadřík a je to. A co víc, na dotek je to jako hladit kočku. Večer si tam sednu s knížkou a kávou a zapomenu, že za zdí spí tchyně na stejném místě, kde jsme před hodinou večeřeli. Ta velvet upholstery dodala celé místnosti šmrnc, který bych u obyčejné látkové sedačky neček


Největší zádrhel přišel ve chvíli, když jsme řešili rozměry. Naše obývací stěna měla jen 210 centimetrů na šířku a my potřebovali pohovku alespoň 190 centimetrů dlouhou, aby se na ní dalo vodorovně spát. Většina modelů s click-clack mechanismem ale mířila na standardní šířky kolem 160 až 170 centimetrů. Nakonec jsme našli zakázkovou výrobu, kde nám prodloužili sedák na 195 centimetrů. Přesně se to vešlo mezi stěnu a dveře na balkon. Zaplatili jsme sice o dva tisíce víc, ale ten prostor navíc stojí za to. Když přijedou přátelé, stačí jedním pohybem sklopit opěrák a máme pohodlné ležení pro